|
ROK
|
UDÁLOST
|
|
1145
|
V litomyšlském klášteře mění
řád benediktinský na řád premonstrátský ( za olomouckého biskupa Zdíka – syna
kronikáře Kosmase, který měl oblíbeného světce sv. Jiljí) Nezaložil on kostel
sv. Jiljí ve Svitavách?
|
|
1157 nebo 1190
|
Založení kostela sv. Jiljí
(různé prameny)
|
|
1256
|
Zakládací listina města Svitav
z 6. listopadu s pečetí olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku.
Obsahuje řešení sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlskými
premonstráty o území kolem Svitav. Zdá se, že jde o dobové falzum.
|
|
1389
|
Listina stanovující svobodné
poslední nařízení o svém majetku
|
|
1423
|
Husitské vojsko se utábořilo
před Svitavami a chystalo se je vypálit. Purkmistr Svitav Zehnmark
s městskou radou se vypravili k husitům neboť Prokop Holý byl
Zehnmarkův spolužák a přítel z Vysokého učení pražského. Svitavy tak
byly uchráněny.
|
|
1423
|
Přestěhování litomyšlského
konventu do Svitav. Premostráti tu byli přes 100 let, byl tu klášter (kde?) a
biskupství.
|
|
1436
|
Svitavy ovládány Vokem ze
Sovince, který vymohl, že obyvatelé mohou přijímat pod obojí.
|
|
1437
|
Pánem Svitav další husitský
hejtman Pardus z Vratkova a Rychenburka. Dostal se do zajetí biskupa a
musel mu vydat panství Svitavy.
|
|
1448
|
Byl Přeclavovi z Petrovic,
u něhož byl biskup zadlužen, postoupen roční úrok 15 kop grošů plynoucí
z městských dávek ve Svitavách.
Olomoucký biskup Pavel byl
nucen zastavit i Svitavy Jaroslavovi ze Šelnberka.
Nedlouho potom obsadil Svitavy
Zdeněk Kostka z Postupic ( přítel a rádce Jiřího z Poděbrad), který
vlastnil Litomyšl a rozsáhlé území ve východních Čechách. Nechal opravit
hradby.
|
|
1456
|
Nástupce biskupa Pavla Bohuš ze
Zvole sepsal se Zdeňkem Kostkou smlouvu, v níž mu za 2000 uherských
zlatých zapsal panství, město a tvrz Svitavy do konce Kostkova života.
Svitavy měly zůstat v dobrém stavu neužity vojensky proti biskupství.
Zůstaly v držení Jana a Bohuše Kostky. Zřejmě nebyly peníze na jejich
vyplacení.
|
|
1468-69
|
Město bylo dějištěm válečných
akcí, pohybovala se tu uherská vojska, proti nimž jako vojevůdce krále Jiřího
bojoval i Zdeněk Kostka. Byl raněn a zranění podlehl.
|
|
1484
|
Ovládal Svitavy Ješek
Svojanovský z Boskovic, který byl nucen přijmout výkupné a vydat panství
biskupovi olomouckému.
|
|
1486
|
Město patřilo opět pod
olomoucké biskupství.
Uděleno město privilegium
pořádat trhy vždy 1. září a 2. února. I když tu byly pořádány trhy již dříve.
|
|
1513
|
V listině se mluví o tom že
město bylo po požáru tak zničeno, že bylo třeba víceméně znovu postavit.
|
|
1513
|
V listině z toho roku se
jeví město jako správní středisko území tvořeného vesnicemi: Čtyřicet Lánů,
Hradec nad Svitavou, Lačnov, Vendolí, Sklené, Javorník, Ostrý Kámen, Horní
Hynčina a Chrastová Lhota. Jde o snahu vybudovat městské panství.
V 18. stol. má jen 18 poddaných.
|
|
1515
|
Založení městských knih. Byly
do nich zapisovány především majetkoprávní ujednání. Zřejmě to souvisí
s obnovením práva na svobodnou dispozici s majetkem pro případ
smrti.
|
|
1522
|
Založena Mariánská kongregace
jejíž cílem bylo posilovat katolické uvědomění.
|
|
1527
|
Doklad, že v okolí Svitav
byla vybudována řada rybníků. Např. Černý, Starý, Špitálský,
Šibeniční, Tunkel , které ležely severozápadně od Svitav a napájely je
Svitavy a Lačnovský potok.
|
|
1533
|
Řešen spor o prodej příze, ze
kterého vyplývá, že tou dobou tu byl cech tkalců a hojně se tu provozovalo
tkalcovství.
|
|
1533
|
118 hospodářů ve vlastním
městě, 49 na předměstí, 39 ve Čtyřiceti Lánech
|
|
1538
|
Zakoupení domu Michaela
Dyttricha, ( právovárečný dům za 115 kop bílých grošů). Dům na levém rohu
uličky, kterou se šlo k prostřední bráně směrem na Lačnov. Smlouvu
podepsali M. Dyttrich, městský fojt, starý purkmistr Simon Wagnar, nový
purkmistr Beneš Andres a konšel Lorenz Graff. Jeho přestavba přeměna na
radnici. Byly tu: zasedací síň, kanceláře, skladiště zbraní i hasičského nářadí,
truhly s městskými knihami i cechovní truhly. Bydlel zde městský
policajt a dole bylo vězení.
|
|
1538
|
V čele města 12 členná městská
rada, její členové se po 4 týdnech střídali ve funkci purkmistra – předsedy.
Přítomen jednání býval i rychtář ( úředník s nižší soudní a správní
pravomocí, dosazovaný vrchností). Po roce 1538 byli voleni 3 noví purkmistři
a jeden, který byl už v minulé radě byl starý purkmistr a po roce 1560
hlavně on řídil jednání rady.
|
|
1539
|
První zmínka o škole Svitavách
|
|
1540
|
Povolil biskup olomoucký
Stanislav, aby se každé pondělí odbýval trh týdenní, na němž kromě běžného
zboží byli prodáváni koně a dobytek
|
|
1546
|
Založena rychtářská kniha ( za
rychtáře Viktorína 1540-1591) v níž je zaznamenána nejdůležitější agenda
rychtáře, která mimi dohled na různými majetkovými vztahy spočívala
v rozhodování běžných sporů a přečinů.
|
|
1554
|
Přesídlení kláštera a
biskupství do Olomouce. Premonstrátorští kanovníci byli ze Svitav vyhnáni
(vliv lutheránské reformace)
|
|
1558
|
Nechali si zapsat své artikule
cechy hrnčířů a kožešníků.
|
|
1564
|
Privilegium ustanovuje další
výroční trh na pondělí po 11. listopadu. Koně a dobytek se výslovně uvádějí
jako předmět obchodu. Svitavami zřejmě procházel dálkový obchod směrem na
Míšeň
|
|
1566
|
Privilegium od olomouckého
biskupa Viléma pořádat 6 trhů s vlnou do roka. Byl tu silný cech
soukeníků.
|
|
1581
|
28. září se roboty přeměnily na stálý plat.
|
|
1587
|
Píše se o tom, že Svitavy mají
hradby, brána a domy viditelně poškozeny, což se označuje za následky
husitských a dalších válek, požáru a neúrodných roků a následné drahoty.
|
|
1590
|
Velký požár. Po něm dostalo
město povolení stavět domy s podsíněmi.
|
|
1590
|
Dovolávali se měšťané
privilegia z roku 1436, aby mohli přijímat pod obojí, ale nebylo jim
vyhověno.
|
|
1591
|
Na listině je již znak města
|
|
1599
|
Koupila obec budovu rychty, ale
vzápětí ji prodala bez dosavadních výsad a rychtář se stal pouhým úředníkem
města.
|
|
1604
|
Ve městě a v okolí
pobývalo vojsko vedené Karlem z Guldensteinu.
|
|
1606
|
Listina kardinála Františka
z Ditrichštejna povoluje na jaře několik trhů s koňmi
|
|
1607
|
Městská rada vydala řád cechu
truhlářů, bednářů a zámečníků – slaběji zastoupená řemesla vytvářela společný
cech.
|
|
1612
|
Konala se – prý s dobrým
výsledkem- jezuitská misie. Po pěti letech bylo obnoveno Mariánské bratrstvo.
|
|
1613
|
Opět tu tábořilo vojsko.
|
|
1618-1648
|
Třicetiletá válka
Město muselo hostit důstojníky,
vojsko a penězi vykupovat příměří. Nebyl rozdíl, zda krajem táhlo vojsko
císařské nebo nepřátelské.
1624 v okolí Svitav
působilo velké školy polské vojsko
1639 byly Svitavy od Švédů
přepadeny a vypleněny
1640 Švédové podnikli výpad až
od Poděbrad a Svitavy poškodili
1642 prošla menší jednotka
Švédů
1643 15.6. 18 000 mužů obsadilo
Svitavy
1648 ani po vestfálském míru nebylo zpustošené okolí
bez vojska
|
|
1651
|
6. září dohoda
s administrátorem olomouckého biskupství Mercuciánem o úpravě
poddanských poměrů Svitav, Březové a okolních obcí
|
|
1656
|
Listina líčí chmurný obraz
Svitav postižených válkou, ohněm, plundrováním
|
|
1663-1683
|
Starosti s postupem Turků
|
|
1700
|
V listině si představitelé
města kladli za čest, že od dob Cyrila a Metoděje se Svitavy držely katolické
víry i když 200 let museli obyvatelé
žít mezi husity a luterány.
|
|
1713
|
Mercuciánská dohoda doplněna o
úpravu privilegií
|
|
1715-1767
|
Neshody s vrchností,
stížnosti až k císaři
|
|
1742
|
Války s Pruskem – průchod
vojska Svitavami
|
|
1744-1750
|
Svitavy poskytovaly ubytování a
zásobování ruským vojskům
|
|
1758
|
40 000 císařských vojáků táhlo
kolem města. V noci ze 4. na 5. července tu přenocoval pruský král
Bedřich II.
|
|
1776
|
Škola přenesena do budovy u
kostela sv. Floriána, sloužila i dětem okolních obcí
|
|
1781
|
4. září. Velký požár, zničil
skoro celé město uvnitř hradeb, ale i tzv. Nové město a předměstí směrem
k Lačnovu. Uhořeli i lidé. Radniční věž ochránil ševcovský učedník za což
byl odměněn.
|
|
1788
|
V souvislosti
s Josefínskými reformami vznikl ve Svitavách tzv. regulovaný magistrát:
purkmistr, syndikus (musel mít odborné vzdělání) a tři radní
|
|
1799
|
Války s Francií. Městem
prošlo asi 40 000 ruských vojáků pod vedením Korsakova.
|
|
1800
|
2. února na zpáteční cestě do
Ruska tu přenocoval generál Suvorov
|
|
1805
|
Koncem roku nájezdy
francouzského vojska, vždy žádali výkupné, výpalné
|
|
1813
|
Velký požár
|
|
1813-1814
|
Ve Svitavách ranění francouzští
zajatci
|
|
1815
|
Při postupu do Francie mělo
Svitavami projít 68 000 mužů ruského vojska a zpět asi 48 000 mužů a 16 000
koní
|
|
1818
|
Hořelo třikrát, škoda 243 120
zl.
|
|
1819
|
Začala se bourat Dolní městská
brána
|
|
1823
|
Začala se bourat Horní městská
brána
|
|
1831
|
V Čechách propukla cholera,
město zůstalo ušetřeno
|
|
1834
|
V statistickém šetření uváděno:
205 tkalců a 174 soukeníků včetně upravovatelů suken. Ročně se vyrábělo 3345
suken a kolem 39 737 kusů podšívkovány
|
|
1841
|
Produkce sukna asi 15 000 ks v hodnotě 1 200
000 zl., což bylo nejvíc z měst Hřebečska.
|
|
1848
|
„Revoluční rok“
duben - vytvořena petice, která
mimo jiné žádala zrovnoprávnění křesťanských vyznání, zrušit poddanství a
zavést svobodné obecní zřízení,
požadavek, aby na zemské sněmy do Brna byl vysílán i zástupce Svitav a
ty měly stejné postavení jako královská města
25. duna vyhlášena konstituce –
na svitavském náměstí postaven oltář a
vystoupení kandidáta do franfurktského parlamentu
9. května na náměstí zvolení
volitelé pro volby do parlamentu
Vytvořena Národní garda (
z úředníků – hájila zájmy vrchnosti)
29.9. svěcení praporu gardy
|
|
1849
|
Svitavy přestaly být poddanským
městem olomouckého biskupství.
|
|
1849
|
1. ledna - Železniční spojení
s Brnem, Vídní, Olomoucí a Prahou.
|
|
1850
|
Okresní hejtman – sídlo
v Mor. Třebové
Konec magistrátu ve Svitavách
15.6.- zahájil činnost okresní
soud ve Svitavách
zrušena Národní garda – zřízena
četnická stanice o 6 mužích
Zvolen nový obecní výbor (zvoleni
purkmistr, 3 radní- z 18 členů)
|
|
1850
|
4431 obyvatel
|
|
1852
|
Uniformovaná městská police,
vybavená šavlemi a puškami.
|
|
1855
|
Reorganizace státní správy –
Svitavy sídlem tzv. smíšeného okresního úřadu, pravomoc soudní a výkonná na
území soudního a berního úřadu.
|
|
1856
|
Město získalo Střelnici
|
|
1857
|
5097 obyvatel
|
|
1859
|
Pronajalo město okr. úřadu
budovu radnice. Město odkoupilo protější budovu, která se stala radnicí.
|
|
1859
|
Živnostenský řád
s konečnou platností zrušil cechy.
|
|
1860
|
Zřízena Městská spořitelna
|
|
1861
|
Byla zvednuta věž radnice o 7,5
m a opatřena hodinami a požárním zvonem
|
|
1862
|
Přestavba městské farní školy,
přeměna na školu hlavní 4 třídní . Roku 1868 měla téměř 1000 žáků.
|
|
1866
|
Válka Rakouska s Pruskem-
Svitavy jako křižovat silnic i města s železniční stanicí, byla dlouhé
týdny před bitvou zaplněny rakouskými vojáky, po porážce u Hradce Králové tu
byl i hlavní stan rakouské armády, pak i hlavní stan sasské armády, pak
zaútočili Prusové, pak se tu ubytoval hlavní stan Prusů včele s králem
Vilémem a kancléřem Bismarkem. Vedla se tu jednání o příměří.
|
|
1868
|
Zrušen smíšený okr. Úřad, stav
před rokem 1855.
|
|
1869
|
5800 obyvatel
|
|
1871 1872
|
Zahájena výuka v chlapecké a
pak v dívčí měšťanské škole
|
|
1873
|
Zřízena odborná textilní škola
|
|
1880
|
6351 obyvatel, z nich se
hlásilo 262 k české národnosti
|
|
1883
|
Postavena nová nemocnice
z prostředků Oswalda Ottendorfera (1828-1900), svitavského rodáka,
žijícího v USA
|
|
1890
|
7787, obyvatel, z nich se
hlásilo 340 k české národnosti
|
|
1892
|
Postavena nová budova textilní
škola a ta vybavena ručními ale i mechanickými stroji, poháněnými elektřinou
z Budigovy továrny.
|
|
1892
|
Ottendoferova knihovna a
čítárna, postavená na místě jeho rodného domu, byla otevřena za jeho účasti.
|
|
1892
|
Ještě 433 osob se ve Svitavách
živilo domácím tkalcovstvím.. Odhad uváděl , že v okolí do 7 km je takto
zaměstnáno asi 15 000 osob.
|
|
1894
|
Uváděny ve Svitavách tyto továrny:
Tabáková továrna
Textilní firmy: Johann Budig a
synové, Heinrich Klinger, Carl Sponer, S. Friedman, Bratří Ettlové, Thomase
Ettla syn
Měšťanský pivovar
Langrova pila, pila Müllerova,
slévárna a strojírna Šťouračova, stavební firmy, cihelny
Svitavy nazývány moravským
Manchestrem neboť jsou na Moravě po Brnu nejprůmyslovějším městem.
|
|
1895
|
Zřízení zemské vyšší reálky, o
tři roky později postavena nová budova
|
|
1896
|
Adresář textilního průmyslu
Rakouska-Uherska uvádí 33 protokolovaných textilních firem ( výroba
bavlněného, jutového, lněného i hedvábného zboží. Barvírny)
|
|
1896
|
15.9. zahájen provoz železniční
trati do Poličky
|
|
1905
|
Výstavba nové budovy spořitelny
Město zřídilo jatky.
|
|
1906
|
Na budovu dívčí školy
přistavěno druhé patro. Chlapecká škola měla přistavěno nové křídlo
|
|
1909
|
Textilní škola přešla pod
státní správu.
|
|
1911
|
Město převzalo pod svou správu
jak elektrárnu, tak plynárnu
|
|
1913
|
Kolaudace městského vodovodu
|
|
1914-1918
|
Narukovalo při mobilizaci 1500
mužů, řada dobrovolníků ( německých nacionalistů)
Padlo 287 mužů ze Svitav a 65
ze Čtyřiceti Lánů
Ve Svitavách ustavena německá
národní rada, snaha o připojení k německy mluvící části (Liberecko,
Opavsko)
31. října 1918 se město
přihlásilo k „Deutsch-Őstereich“
Národní výbory se organizovaly
v okolních městech, ve Svitavách Národní výbor vytvořili Češi, ale
museli pracovat v ilegalitě.
Zhoršení postavení české
menšiny.
Snahy o vytvoření samostatné
správní jednotky Hřebečsko se sídlem ve Svitavách, Lanškrouně nebo Mor.
Třebové, kam by patřilo 133 německých obcí, čeští obyvatelé by neměli žádná
práva.
10. prosince 1918 obsadil oddíl
československého vojska Svitavy, odzbrojil německé útvary. Vyhlásil
příslušnost Svitav k Československé republice.
Vojáci zajistili chod továren,
veřejný pořádek.
Teprve teď se konalo veřejné
shromáždění. Účast 400 českých obyvatel, zvolen český národní výbor.
|
|
1919
|
Obecní volby. Češi získali 3
mandáty
|
|
1919
|
21. ledna zápis a 10. února
zahájení výuky v české menšinové škole – 162 žáků
|
|
1920
|
Česká měšťanská škola, pak
mateřská, česká pokračovací škola
|
|
1921
|
9293 osob, 177 se židů, 8968
katolíků
|
|
|
28.6.- 5.7. Hřebečské dny (nacionalistické a nostalgické vzpomínání
na Rakousko-Uhersko
|
|
1924
|
Třetí výstava řemesel a lesního
hospodářství (po Krnově a Chebu) měla posílit německý ráz města (konaly se např. Den německých sedláků,
večer německých hasičů) – protičeské výpady
|
|
1936
|
Obchodní škola Ústřední matice
školské
|
|
1920
|
Zahájena činnost prvního
českého stavebního družstva – vzniká tzv. česká čtvrť
|
|
1921
|
Národní dům – střetávání české
menšiny. Zahájil činnost Sokol
|
|
1931
|
Tzv. Lidový den uspořádal
spolek Volkssport s průvody a
shromážděními. Objevily se hnědé košile, prapory s hákovými kříži,
heilování.
|
|
1934
|
Sudetoněmecká vlastenecká
fronta – SHF uskutečnila již 27 veřejných schůzí a další důvěrné.
|
|
1935
|
Na prvním místě ve Svitavách
Henleinova sudetoněmecká strana – SdP (vyvinula se z SHF)– 47,3% hlasů
|
|
1937
|
1. května – tábor lisu pořádaný
Henleinovci – 1200 lidí
|
|
1938
|
1. května – shromáždění
Henleinovců – 15-20 000 lidí.
1. května odpoledne shromáždění
Čechů – 3000 osob. Těžce zkoušené svitavské Čechy přijely podpořit výpravy
v okolních měst.
|
|
1938
|
Průmysl ve Svitavách (včetně
Čtyřiceti Lánů a Lačnova):
16 mechanických a 11 ručních
tkalcoven bavlny, vlny, lnu, juty
5 zušlechťovacích textilních
zařízení
2 výrobny kožených oděvů a
šatstva, tabáková továrna
3 pily, 3 cihelny, koželužna, 2
strojírny, pivovar, mlékárna, výroba likérů, tiskárna, několik stavebních
firem,
městské podniky: plynárna,
elektrárna, vodárna, jatka
|
|
1938
|
24.9. – 10. 10. opustilo
Svitavy 150 českých rodin, čeští železničáři,
zaměstnanci pošty . Státní policejní úřad přesunut do Blanska.
|
|
1938
|
Říjen - Příchod německých vojsk
|
|
1938
|
Vypálena židovský synagoga,
zničen židovský hřbitov.
|
|
1939
|
Svitavsko bylo v rámci
Sudet začleněno do obvodu vládního prezidenta v Opavě.
Srpen – zřízen ve Svitavách
úřad tzv. landráta
|
|
1940
|
Budovány tábory pro nasazené
cizí dělníky ( Poláky, Rusy, Belgičany atd.) a válečné zajatce
|
|
1942-43
|
152 svitavských židů šlo do
plynových komor v Osvětimi
|
|
1944
|
Ve městě bylo 35 smíšených
rodin a 15 oboustranně českých – 200 Čechů
|
|
1944, 1945
|
Ve Svitavách uprchlíci
z východních zemí, kteří utíkali před frontou, přesídlené německé rodiny
z Opavska a Slezska, němci, kteří utíkali před frontou – asi 6000 lidí
|
|
1945
|
V průběhu války padlo 243 nebo
270 svitavských Němců.
|
|
1945
|
Přes město ustupovala německá
armáda, město přeplněné lidmi, auty, materiálem.
9. května město osvobozeno
Sovětskou armádou.
|
|
1945
|
28. října - znárodnění
|
|
1945
|
Obnovení soudního okresu
Svitavy v rozloze z roku 1938
|
|
1945 – 46
|
Odsun
Vystaveno 172 antifašistických
legitimací. Ti mohli zůstat nebo odjet s veškerým majetkem. Odjelo 11
transportů 3085 lidí.
Ze Svitavského sběrného
střediska odjelo 31 transportů po 1200 lidech.
Zatčeno 291 osob.
|
|
1945
|
Dosidlování.
|
|
1945
|
Začaly zahájily postupně
vyučování: česká obecná škola, měšťanská škola, učňovská škola, gymnázium,
veřejná obchodní škola, městská odborná škola pro ženská povolání a lidová
škola zemědělská. Státní odborná škola tkalcovská
Byla otevřena městská knihovna.
Zahájilo činnost kino.
Vytvořeny divadelní spolky sloučené v Lidové divadlo.
|
|
1946
|
Přicházely české rodiny
z Poličska, Boskovicka atd. 8000 obyvatel ve Svitavách, 1600 ve
Čtyřiceti Lánech, v Moravském Lačnově
980
|
|
1946
|
První MNV v čele
s Josefem Dědičem
|
|
1949
|
1. ledna se Svitavy staly okresním městem patřícím pod
kraj Brněnský. První předseda ONV Bohuslav Lněnička.
|
|
1948
|
Průmysl:
Spojené české a moravské bavlnářské
závody v Ústí nad Orlicí přejmenovány na Útex k nim ve Svitavách
patřily: Útex 7 (dříve Bří Ettlové), Útex 5 (Bergmann) a Útex 17 (firma
Regner a budovy firem Pirschl a Budig a bývalá strojírna Štarman), vybudována
nová přádelna na vigoňovou přízi –
1949 – vznikl národní podnik
VIGONA, kam patřilo 11 závodů, 3 ve Svitavách, 1 ve Čtyřiceti Lánech, 1
v Opatově a další mimo okres
Lnářství. Spojené
továrny lneněných a technických tkanin n.p., později Technolen, od r. 1949
SVITAP n.p. Svitavy
Vznikl n.p. TOS, strojírenský
závod na místě zrušené textilky
bratří Sponerů
Svitavská Tabáková továrna byla
přes válku zdecimována, odvezeny stroje, zničeno zařízení. Stala se
tranzitním skladem a prováděla se tu kartonáž pro Československý tabákový
průmysl Kutná Hora.
|
|
1960
|
Město sloučeno s obcemi
Moravský Lačnov a Čtyřicet Lánů
|
|
1960
|
Vznikl nový okres Svitavy (
Polička, Litomyšl, Mor. Třebová), součást Východočeského kraje se sídlem
v Hradci Králové.
|