Historie Svitav v datech
( zdroj :
http://www.alba.tym.cz/Album_Svitavy/Historie.htm )

ROK

UDÁLOST

1145

V litomyšlském klášteře mění řád benediktinský na řád premonstrátský ( za olomouckého biskupa Zdíka – syna kronikáře Kosmase, který měl oblíbeného světce sv. Jiljí) Nezaložil on  kostel  sv. Jiljí ve Svitavách?

1157 nebo 1190

Založení kostela sv. Jiljí (různé prameny)

1256

Zakládací listina města Svitav z 6. listopadu s pečetí olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Obsahuje řešení sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlskými premonstráty o území kolem Svitav. Zdá se, že jde o dobové falzum.

1389

Listina stanovující svobodné poslední nařízení o svém majetku

1423

Husitské vojsko se utábořilo před Svitavami a chystalo se je vypálit. Purkmistr Svitav Zehnmark s městskou radou se vypravili k husitům neboť Prokop Holý byl Zehnmarkův spolužák a přítel z Vysokého učení pražského. Svitavy tak byly uchráněny.

1423

Přestěhování litomyšlského konventu do Svitav. Premostráti tu byli přes 100 let, byl tu klášter (kde?) a biskupství.

1436

Svitavy ovládány Vokem ze Sovince, který vymohl, že obyvatelé mohou přijímat pod obojí.

1437

Pánem Svitav další husitský hejtman Pardus z Vratkova a Rychenburka. Dostal se do zajetí biskupa a musel mu vydat panství Svitavy.

1448

Byl Přeclavovi z Petrovic, u něhož byl biskup zadlužen, postoupen roční úrok 15 kop grošů plynoucí z městských dávek ve Svitavách.

Olomoucký biskup Pavel byl nucen zastavit i Svitavy Jaroslavovi ze Šelnberka.

Nedlouho potom obsadil Svitavy Zdeněk Kostka z Postupic ( přítel a rádce Jiřího z Poděbrad), který vlastnil Litomyšl a rozsáhlé území ve východních Čechách. Nechal opravit hradby.

1456

Nástupce biskupa Pavla Bohuš ze Zvole sepsal se Zdeňkem Kostkou smlouvu, v níž mu za 2000 uherských zlatých zapsal panství, město a tvrz Svitavy do konce Kostkova života. Svitavy měly zůstat v dobrém stavu neužity vojensky proti biskupství. Zůstaly v držení Jana a Bohuše Kostky. Zřejmě nebyly peníze na jejich vyplacení.

1468-69

Město bylo dějištěm válečných akcí, pohybovala se tu uherská vojska, proti nimž jako vojevůdce krále Jiřího bojoval i Zdeněk Kostka. Byl raněn a zranění podlehl.

1484

Ovládal Svitavy Ješek Svojanovský z Boskovic, který byl nucen přijmout výkupné a vydat panství biskupovi olomouckému.

1486

Město patřilo opět pod olomoucké biskupství.

Uděleno město privilegium pořádat trhy vždy 1. září a 2. února. I když tu byly pořádány trhy již dříve.

1513

V listině se mluví o tom že město bylo po požáru tak zničeno, že bylo třeba víceméně znovu postavit.

1513

V listině z toho roku se jeví město jako správní středisko území tvořeného vesnicemi: Čtyřicet Lánů, Hradec nad Svitavou, Lačnov, Vendolí, Sklené, Javorník, Ostrý Kámen, Horní Hynčina a Chrastová Lhota. Jde o snahu vybudovat městské panství. V 18. stol. má jen 18 poddaných.

1515

Založení městských knih. Byly do nich zapisovány především majetkoprávní ujednání. Zřejmě to souvisí s obnovením práva na svobodnou dispozici s majetkem pro případ smrti.

1522

Založena Mariánská kongregace jejíž cílem bylo posilovat katolické uvědomění.

1527

Doklad, že v okolí Svitav byla vybudována řada rybníků. Např. Černý, Starý, Špitálský, Šibeniční, Tunkel , které ležely severozápadně od Svitav a napájely je Svitavy a Lačnovský potok.

1533

Řešen spor o prodej příze, ze kterého vyplývá, že tou dobou tu byl cech tkalců a hojně se tu provozovalo tkalcovství.

1533

118 hospodářů ve vlastním městě, 49 na předměstí, 39 ve Čtyřiceti Lánech

1538

Zakoupení domu Michaela Dyttricha, ( právovárečný dům za 115 kop bílých grošů). Dům na levém rohu uličky, kterou se šlo k prostřední bráně směrem na Lačnov. Smlouvu podepsali M. Dyttrich, městský fojt, starý purkmistr Simon Wagnar, nový purkmistr Beneš Andres a konšel Lorenz Graff. Jeho přestavba přeměna na radnici. Byly tu: zasedací síň, kanceláře, skladiště zbraní i hasičského nářadí, truhly s městskými knihami i cechovní truhly. Bydlel zde městský policajt a dole bylo vězení.

1538

V čele města 12 členná městská rada, její členové se po 4 týdnech střídali ve funkci purkmistra – předsedy. Přítomen jednání býval i rychtář ( úředník s nižší soudní a správní pravomocí, dosazovaný vrchností). Po roce 1538 byli voleni 3 noví purkmistři a jeden, který byl už v minulé radě byl starý purkmistr a po roce 1560 hlavně on řídil jednání rady.

1539

První zmínka o škole Svitavách

1540

Povolil biskup olomoucký Stanislav, aby se každé pondělí odbýval trh týdenní, na němž kromě běžného zboží byli prodáváni koně a dobytek

1546

Založena rychtářská kniha ( za rychtáře Viktorína 1540-1591) v níž je zaznamenána nejdůležitější agenda rychtáře, která mimi dohled na různými majetkovými vztahy spočívala v rozhodování běžných sporů a přečinů.

1554

Přesídlení kláštera a biskupství do Olomouce. Premonstrátorští kanovníci byli ze Svitav vyhnáni (vliv lutheránské reformace)

1558

Nechali si zapsat své artikule cechy hrnčířů a kožešníků.

1564

Privilegium ustanovuje další výroční trh na pondělí po 11. listopadu. Koně a dobytek se výslovně uvádějí jako předmět obchodu. Svitavami zřejmě procházel dálkový obchod směrem na Míšeň

1566

Privilegium od olomouckého biskupa Viléma pořádat 6 trhů s vlnou do roka. Byl tu silný cech soukeníků.

1581

28. září  se roboty přeměnily na stálý plat.

1587

Píše se o tom, že Svitavy mají hradby, brána a domy viditelně poškozeny, což se označuje za následky husitských a dalších válek, požáru a neúrodných roků a následné drahoty.

1590

Velký požár. Po něm dostalo město povolení stavět domy s podsíněmi.

1590

Dovolávali se měšťané privilegia z roku 1436, aby mohli přijímat pod obojí, ale nebylo jim vyhověno.

1591

Na listině je již znak města

1599

Koupila obec budovu rychty, ale vzápětí ji prodala bez dosavadních výsad a rychtář se stal pouhým úředníkem města.

1604

Ve městě a v okolí pobývalo vojsko vedené Karlem z Guldensteinu.

1606

Listina kardinála Františka z Ditrichštejna povoluje na jaře několik trhů s koňmi

1607

Městská rada vydala řád cechu truhlářů, bednářů a zámečníků – slaběji zastoupená řemesla vytvářela společný cech.

1612

Konala se – prý s dobrým výsledkem- jezuitská misie. Po pěti letech bylo obnoveno Mariánské bratrstvo.

1613

Opět tu tábořilo vojsko.

1618-1648

Třicetiletá válka

Město muselo hostit důstojníky, vojsko a penězi vykupovat příměří. Nebyl rozdíl, zda krajem táhlo vojsko císařské nebo nepřátelské.

1624 v okolí Svitav působilo velké školy polské vojsko

1639 byly Svitavy od Švédů přepadeny a vypleněny

1640 Švédové podnikli výpad až od Poděbrad a Svitavy poškodili

1642 prošla menší jednotka Švédů

1643 15.6. 18 000 mužů obsadilo Svitavy

1648 ani po  vestfálském míru nebylo zpustošené okolí bez vojska

1651

6. září dohoda s administrátorem olomouckého biskupství Mercuciánem o úpravě poddanských poměrů Svitav, Březové a okolních obcí

1656

Listina líčí chmurný obraz Svitav postižených válkou, ohněm, plundrováním

1663-1683

Starosti s postupem Turků

1700

V listině si představitelé města kladli za čest, že od dob Cyrila a Metoděje se Svitavy držely katolické víry i když 200 let   museli obyvatelé žít mezi husity a luterány.

1713

Mercuciánská dohoda doplněna o úpravu privilegií

1715-1767

Neshody s vrchností, stížnosti až k císaři

1742

Války s Pruskem – průchod vojska Svitavami

1744-1750

Svitavy poskytovaly ubytování a zásobování ruským vojskům

1758

40 000 císařských vojáků táhlo kolem města. V noci ze 4. na 5. července tu přenocoval pruský král Bedřich II.

1776

Škola přenesena do budovy u kostela sv. Floriána, sloužila i dětem okolních obcí

1781

4. září. Velký požár, zničil skoro celé město uvnitř hradeb, ale i tzv. Nové město a předměstí směrem k Lačnovu. Uhořeli i lidé. Radniční věž ochránil ševcovský učedník za což byl odměněn.

1788

V souvislosti s Josefínskými reformami vznikl ve Svitavách tzv. regulovaný magistrát: purkmistr, syndikus (musel mít odborné vzdělání) a tři radní

1799

Války s Francií. Městem prošlo asi 40 000 ruských vojáků pod vedením Korsakova.

1800

2. února na zpáteční cestě do Ruska tu přenocoval generál Suvorov

1805

Koncem roku nájezdy francouzského vojska, vždy žádali výkupné, výpalné

1813

Velký požár

1813-1814

Ve Svitavách ranění francouzští zajatci

1815

Při postupu do Francie mělo Svitavami projít 68 000 mužů ruského vojska a zpět asi 48 000 mužů a 16 000 koní

1818

Hořelo třikrát, škoda 243 120 zl.

1819

Začala se bourat Dolní městská brána

1823

Začala se bourat Horní městská brána

1831

V Čechách propukla cholera, město zůstalo ušetřeno

1834

V statistickém šetření uváděno: 205 tkalců a 174 soukeníků včetně upravovatelů suken. Ročně se vyrábělo 3345 suken a kolem 39 737 kusů podšívkovány

1841

Produkce  sukna asi 15 000 ks v hodnotě 1 200 000 zl., což bylo nejvíc z měst Hřebečska.

1848

„Revoluční rok“

duben - vytvořena petice, která mimo jiné žádala zrovnoprávnění křesťanských vyznání, zrušit poddanství a zavést svobodné obecní zřízení,  požadavek, aby na zemské sněmy do Brna byl vysílán i zástupce Svitav a ty měly stejné postavení jako královská města

25. duna vyhlášena konstituce – na svitavském náměstí  postaven oltář a vystoupení kandidáta do franfurktského parlamentu

9. května na náměstí zvolení volitelé pro volby do parlamentu

Vytvořena Národní garda ( z úředníků – hájila zájmy vrchnosti)

29.9. svěcení praporu gardy 

1849

Svitavy přestaly být poddanským městem olomouckého biskupství.

1849

1. ledna - Železniční spojení s Brnem, Vídní, Olomoucí a Prahou.

1850

Okresní hejtman – sídlo v Mor. Třebové

Konec magistrátu ve Svitavách

15.6.- zahájil činnost okresní soud ve Svitavách

zrušena Národní garda – zřízena četnická stanice o 6 mužích

Zvolen nový obecní výbor (zvoleni purkmistr, 3 radní- z 18 členů)

1850

4431 obyvatel

1852

Uniformovaná městská police, vybavená  šavlemi a puškami.

1855

Reorganizace státní správy – Svitavy sídlem tzv. smíšeného okresního úřadu, pravomoc soudní a výkonná na území soudního a berního úřadu.

1856

Město získalo Střelnici

1857

5097 obyvatel

1859

Pronajalo město okr. úřadu budovu radnice. Město odkoupilo protější budovu, která se stala radnicí.

1859

Živnostenský řád s konečnou platností zrušil cechy.

1860

Zřízena Městská spořitelna

1861

Byla zvednuta věž radnice o 7,5 m a opatřena hodinami a požárním zvonem

1862

Přestavba městské farní školy, přeměna na školu hlavní 4 třídní . Roku 1868 měla téměř 1000 žáků.

1866

Válka Rakouska s Pruskem- Svitavy jako křižovat silnic i města s železniční stanicí, byla dlouhé týdny před bitvou zaplněny rakouskými vojáky, po porážce u Hradce Králové tu byl i hlavní stan rakouské armády, pak i hlavní stan sasské armády, pak zaútočili Prusové, pak se tu ubytoval hlavní stan Prusů včele s králem Vilémem a kancléřem Bismarkem. Vedla se tu jednání o příměří.

1868

Zrušen smíšený okr. Úřad, stav před rokem 1855.

1869

5800 obyvatel

1871 1872

Zahájena výuka v chlapecké a pak v dívčí měšťanské škole

1873

Zřízena odborná textilní škola

1880

6351 obyvatel, z nich se hlásilo 262 k české národnosti

1883

Postavena nová nemocnice z prostředků Oswalda Ottendorfera (1828-1900), svitavského rodáka, žijícího v USA

1890

7787, obyvatel, z nich se hlásilo 340 k české národnosti

1892

Postavena nová budova textilní škola a ta vybavena ručními ale i mechanickými stroji, poháněnými elektřinou z Budigovy továrny.

1892

Ottendoferova knihovna a čítárna, postavená na místě jeho rodného domu, byla otevřena za jeho účasti.

1892

Ještě 433 osob se ve Svitavách živilo domácím tkalcovstvím.. Odhad uváděl , že v okolí do 7 km je takto zaměstnáno asi 15 000 osob.

1894

Uváděny ve Svitavách tyto továrny:

Tabáková továrna

Textilní firmy: Johann Budig a synové, Heinrich Klinger, Carl Sponer, S. Friedman, Bratří Ettlové, Thomase Ettla syn

Měšťanský pivovar

Langrova pila, pila Müllerova, slévárna a strojírna Šťouračova, stavební firmy, cihelny

Svitavy nazývány moravským Manchestrem neboť jsou na Moravě po Brnu nejprůmyslovějším městem.

1895

Zřízení zemské vyšší reálky, o tři roky později postavena nová budova

1896

Adresář textilního průmyslu Rakouska-Uherska uvádí 33 protokolovaných textilních firem ( výroba bavlněného, jutového, lněného i hedvábného zboží. Barvírny)

1896

15.9. zahájen provoz železniční trati do Poličky

1905

Výstavba nové budovy spořitelny

Město zřídilo jatky.

1906

Na budovu dívčí školy přistavěno druhé patro. Chlapecká škola měla přistavěno nové křídlo

1909

Textilní škola přešla pod státní správu.

1911

Město převzalo pod svou správu jak elektrárnu, tak plynárnu

1913

Kolaudace městského vodovodu

1914-1918

Narukovalo při mobilizaci 1500 mužů, řada dobrovolníků ( německých nacionalistů)

Padlo 287 mužů ze Svitav a 65 ze Čtyřiceti Lánů

Ve Svitavách ustavena německá národní rada, snaha o připojení k německy mluvící části (Liberecko, Opavsko)

31. října 1918 se město přihlásilo k „Deutsch-Őstereich“

Národní výbory se organizovaly v okolních městech, ve Svitavách Národní výbor vytvořili Češi, ale museli pracovat v ilegalitě.

Zhoršení postavení české menšiny.

Snahy o vytvoření samostatné správní jednotky Hřebečsko se sídlem ve Svitavách, Lanškrouně nebo Mor. Třebové, kam by patřilo 133 německých obcí, čeští obyvatelé by neměli žádná práva.

10. prosince 1918 obsadil oddíl československého vojska Svitavy, odzbrojil německé útvary. Vyhlásil příslušnost Svitav k Československé republice.

Vojáci zajistili chod továren, veřejný pořádek.

Teprve teď se konalo veřejné shromáždění. Účast 400 českých obyvatel, zvolen český národní výbor.

1919

Obecní volby. Češi získali 3 mandáty

1919

21. ledna zápis a 10. února zahájení výuky v české menšinové škole – 162 žáků

1920

Česká měšťanská škola, pak mateřská, česká pokračovací škola

1921

9293 osob, 177 se židů, 8968 katolíků

1922

28.6.- 5.7. Hřebečské dny  (nacionalistické a nostalgické vzpomínání na Rakousko-Uhersko

1924

Třetí výstava řemesel a lesního hospodářství (po Krnově a Chebu) měla posílit německý ráz města  (konaly se např. Den německých sedláků, večer německých hasičů) – protičeské výpady

1936

Obchodní škola Ústřední matice školské

1920

Zahájena činnost prvního českého stavebního družstva – vzniká tzv. česká čtvrť

1921

Národní dům – střetávání české menšiny. Zahájil činnost Sokol

1931

Tzv. Lidový den uspořádal spolek Volkssport  s průvody a shromážděními. Objevily se hnědé košile, prapory s hákovými kříži, heilování.

1934

Sudetoněmecká vlastenecká fronta – SHF uskutečnila již 27 veřejných schůzí a další důvěrné.

1935

Na prvním místě ve Svitavách Henleinova sudetoněmecká strana – SdP (vyvinula se z SHF)– 47,3% hlasů

1937

1. května – tábor lisu pořádaný Henleinovci – 1200 lidí

1938

1. května – shromáždění Henleinovců – 15-20 000 lidí.

1. května odpoledne shromáždění Čechů – 3000 osob. Těžce zkoušené svitavské Čechy přijely podpořit výpravy v okolních měst.

1938

Průmysl ve Svitavách (včetně Čtyřiceti Lánů a Lačnova):

16 mechanických a 11 ručních tkalcoven bavlny, vlny, lnu, juty

5 zušlechťovacích textilních zařízení

2 výrobny kožených oděvů a šatstva, tabáková továrna

3 pily, 3 cihelny, koželužna, 2 strojírny, pivovar, mlékárna, výroba likérů, tiskárna, několik stavebních firem,

městské podniky: plynárna, elektrárna, vodárna, jatka

1938

24.9. – 10. 10. opustilo Svitavy 150 českých rodin, čeští železničáři,  zaměstnanci pošty . Státní policejní úřad přesunut do Blanska.

1938

Říjen - Příchod německých vojsk

1938

Vypálena židovský synagoga, zničen židovský hřbitov.

1939

Svitavsko bylo v rámci Sudet začleněno do obvodu vládního prezidenta v Opavě.

Srpen – zřízen ve Svitavách úřad tzv. landráta

1940

Budovány tábory pro nasazené cizí dělníky ( Poláky, Rusy, Belgičany atd.) a válečné zajatce

1942-43

152 svitavských židů šlo do plynových komor v Osvětimi

1944

Ve městě bylo 35 smíšených rodin a 15 oboustranně českých – 200 Čechů

1944, 1945

Ve Svitavách uprchlíci z východních zemí, kteří utíkali před frontou, přesídlené německé rodiny z Opavska a Slezska, němci, kteří utíkali před frontou – asi 6000 lidí

1945

V průběhu války padlo 243 nebo 270 svitavských Němců.

1945

Přes město ustupovala německá armáda, město přeplněné lidmi, auty, materiálem.

9. května město osvobozeno Sovětskou armádou.

1945

28. října - znárodnění

1945

Obnovení soudního okresu Svitavy v rozloze z roku 1938

1945 – 46

Odsun

Vystaveno 172 antifašistických legitimací. Ti mohli zůstat nebo odjet s veškerým majetkem. Odjelo 11 transportů 3085 lidí.

Ze Svitavského sběrného střediska odjelo 31 transportů po 1200 lidech.

Zatčeno 291 osob.

1945

Dosidlování.

1945

Začaly zahájily postupně vyučování: česká obecná škola, měšťanská škola, učňovská škola, gymnázium, veřejná obchodní škola, městská odborná škola pro ženská povolání a lidová škola zemědělská. Státní odborná škola tkalcovská

Byla otevřena městská knihovna.

Zahájilo činnost kino. Vytvořeny divadelní spolky sloučené v Lidové divadlo.

1946

Přicházely české rodiny z Poličska, Boskovicka atd. 8000 obyvatel ve Svitavách, 1600 ve Čtyřiceti Lánech, v  Moravském Lačnově 980

1946

První MNV v čele s Josefem Dědičem

1949

1. ledna se Svitavy staly okresním městem patřícím pod kraj Brněnský. První předseda ONV Bohuslav Lněnička. 

1948

Průmysl:

Spojené české a moravské bavlnářské závody v Ústí nad Orlicí přejmenovány na Útex k nim ve Svitavách patřily: Útex 7 (dříve Bří Ettlové), Útex 5 (Bergmann) a Útex 17 (firma Regner a budovy firem Pirschl a Budig a bývalá strojírna Štarman), vybudována nová přádelna na vigoňovou přízi –

1949 – vznikl národní podnik VIGONA, kam patřilo 11 závodů, 3 ve Svitavách, 1 ve Čtyřiceti Lánech, 1 v Opatově a další mimo okres

Lnářství. Spojené továrny lneněných a technických tkanin n.p., později Technolen, od r. 1949 SVITAP n.p. Svitavy

Vznikl n.p. TOS, strojírenský závod na místě zrušené textilky  bratří Sponerů

Svitavská Tabáková továrna byla přes válku zdecimována, odvezeny stroje, zničeno zařízení. Stala se tranzitním skladem a prováděla se tu kartonáž pro Československý tabákový průmysl Kutná Hora.

1960

Město sloučeno s obcemi Moravský Lačnov a Čtyřicet Lánů

1960

Vznikl nový okres Svitavy ( Polička, Litomyšl, Mor. Třebová), součást Východočeského kraje se sídlem v Hradci Králové.